Pokud školka odmítne připravovat speciální jídlo pro děti s dietou, musí k tomu mít objektivní důvody jako nedostatek prostoru, technického vybavení či personálu, doplnila Šabatová.
„Školka v takovém případě nesmí začít na rodiče vyvíjet nátlak, aby dítě docházku do školky ukončilo. Naopak, je povinností školky hledat a přijmout jiné opatření, zejména umožnit, aby si dítě nosilo z domu vlastní dietní jídlo, které mu školka v době oběda ohřeje. Pokud by školka odmítla i donášku vlastního jídla, fakticky by úplně znemožnila stravování, což by znamenalo porušení zákona,“ uvedla Šabatová.
Nejčastěji rodiče pro děti vyžadují bezlepková nebo bezlaktózová jídla. Úpravu stravy je často potřeba přizpůsobit i dalším potravinovým alergiím, jako jsou alergie na kakao, ořechy či rajčata.
„Zjistili jsme, že pokud to jde, snaží se školky s rodiči domluvit například tak, že některá jídla podává školka, některá si dítě nosí z domu. Důvodem úplného odmítnutí byla nejčastěji skutečnost, že se v mateřské škole nevaří a strava se pouze dováží z jiného zařízení,“ doplnila veřejná ochránkyně práv.
Z 213 požadavků na bezlepkovou dietu vyhověly školky ve 201 případech. Obdobně ze 155 žádostí o bezlaktózovou stravu školky umožnily tuto dietu 152 dětem. Školky vycházejí vstříc i vegetariánům, kdy ze 47 požadavků jich uspělo 41.
Právě připomínky lidí ke školnímu stravování daly podnět k výzkumu ombudsmanky. Nejčastěji se na ni obrací rodiče dětí - celiaků, kteří mohou jíst pouze bezlepkovou stravu, a proto školky odmítají dítě přijmout. Jedna ze stěžovatelek například vnímala jako ponižující a diskriminující, když ředitelka školky odmítla přijmout jejího syna do školky, protože potřeboval bezlepkovou a bezlaktózovou dietu. Nechtěla ženě ani dovolit, aby synovi nosila speciální stravu sama.
